Dovolali jste se...

27. května 2017 v 22:46 | Maryška |  Něco navíc...
(Vlídný hlas) Dobrý den, tady je rádio Pomněnka, hrajeme pro své nejmilejší, je nedělní poledne, jistě právě obědváte, a právě se k nám někdo dovolal… kdo je na druhé straně?
(Mlčení)
(Redaktorův vlídný hlas znovu) Dobrý den přeju, tady je rádio Pomněnka, slyšíme se?
(Na druhé straně chrčení, šustění, brebtání, pak takový starší hlas) Ježíšmarjá, já sem se dovolala!!
Redaktor: Ano, dovolala, a můžete zůstat v klidu, pěkně si to rozmyslete, nikam nespěcháme…
(Na druhé straně zase ticho)
(Hlas redaktora opět vlídně) Představíte se našim posluchačům?
Hlas: Já, …já su … (je slyšet, jak vzlyká)
Redaktor: No tak, paní, nemusíte plakat, stačí říct své jméno, nebo aspoň jméno toho, komu jste chtěla dát zahrát… (Redaktor je profesionálně trpělivý)
Hlas: Když já… já nevím… (pro vzlykání nemůže doříct)
Redaktor: Tipuju si, že to bude někdo, koho máte ráda, je to tak?
Hlas: Joo, ráda, to máte pravdu, pane redachtore, našeho Fanóša…! My bysme chtěly… tady s Růžou… (hlas se zase rozvzlyká) Panenko skákavá, oni mi to vzali!
(V hlase redaktora se ozve nenápadná nervozita) Tak můžeme hovor přerušit a zavoláte později?
Hlas: Néé, počkite, nepřerušujte to, prosím vás, šak já volám už týden, že Růžo?
Redaktor: No vidíte, a teď se vám to podařilo! Tak našim posluchačům prozraďte, komu chcete dát zahrát?
Hlas: Já bysem chtěla zahrát našemu Fanóškovi, on udělal ty státnice… (dojemně) Fanóšku, my ťa máme všici rádi! (Slovo rádi ani nedořekne, opět se rozvzlyká)
Redaktor: Ano, tak jsme se to nakonec dozvěděli, tady paní chce zahrát svému Františkovi, asi budete babička?
Hlas: Jak to víte?
Redaktor: Nevím, tipl jsem si.
Hlas: Přesně tak, pane redachtore, sem Fanóškova babička, a je tady se mnó eště moja sestra - Ruža… Ružo, řekni jim taky něco!
(Opět ticho, které přerušuje redaktor) Cítím, že už se blížíme k cíli, teď víme, že vy a paní Růžena…
Hlas: Né, ona není Růžena, my jí jenom tak říkáme Ružo, ona se jmenuje ináč!
(Redaktor znovu skáče do řeči, tentokrát o poznání ostřeji) Dobře, tak vy a vaše sestra si přejete zahrát vnoučkovi ke státnicím…
Hlas: Počkite, to vlastně není ke státnicám. Růžo, co on to vlastně dělal? (Chvíli je slyšet domlouvání) Tak sú to státnice, pane redachtore! (Opět následuje zavzlyknutí) Náš Fanóšek! Co sme se do něho nahučeli, aby cosi vystudoval, a nebyl jak jeho tata, šak sme mu dycky řikali…
(Redaktor, nuceně předstíraje líbeznost) Naši posluchači už jsou celí netrpěliví, JAKOU že to písničku Fanouškovi vlastně zahrajeme, že? (slovo JAKOU vyslovil o poznání důrazněji)
Hlas: Na to bysme málem zapomněli, Ružo, vytáhni ten papírek… počkite, pane redachtore, já to musím… kde mám brýle?
(Redaktor učinil poslední zoufalý pokus) Můžete nám aspoň říct, kolik je vnoučkovi let?
Hlas: Loni mu bylo čtyřicet! To byste nevěřil…
Redaktor nečekal na nic a zapnul "Nepij Jano nepij vodu", ovšem zapomněl si v rozčilení vypnout mikrofon, takže bylo pod písničkou zřetelně slyšet:
"Já se na to můžu vykašlat, já už s těma babkama prostě končím! Říkal sem, ať mi to nedávají, ať mě dají radši do zpravodajství, to mi jde dobře, ale oni né, že prej je to hezká práce, staří lidi jsou milí, a kdo by to jiný dělal - kecy v kleci! Už toho mám plné zuby! Řiďte si to tady sami - KONČÍM!"
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 padesatka | E-mail | Web | 28. května 2017 v 8:31 | Reagovat

A to je důvod, proč neposlouchám rádia, kde hrajou na přání. Nemám na to nervy...:) a abych se zasmála, stačí mi tenhle článek...

2 Eliss | Web | 28. května 2017 v 9:12 | Reagovat

Tak tu práci bych opravdu dělat nemohla :D

3 Leri Goodness | Web | 28. května 2017 v 10:13 | Reagovat

Vždycky když můj děda v létě poslouchá písničky na přání, nenápadně mu vypínám rádio :D...

4 Raja Luthriela | Web | 28. května 2017 v 11:35 | Reagovat

Tohle byl po dlouhé době článek, u kterého jsem se doopravdy nasmála. Když oni se do písniček na přání občas dovolají neskuteční exoti. My jsme v práci poslouchali rádio Bonton a tam volala nějaké ženská, že chce nechat zahrát píseň Andreji Babišovi. Když se moderátorka zeptala, co to jako má být za písničku, tak prý je to jedno, ale hlavně, aby to bylo vtipné. Tak teda pustili něco anglického. Nějakou  odhovačku z 80. let. Ale potom tam napsal SMS někdo, kdo chce zahrát taky píseň Babišovi a lže by bylo nejlepší, kdyby mu zahráli Táhněte do háje od Ivana Hlase. To už se ta chudák ženská v rádiu málem nezmohla na slovo a pak řekla něco jako, že mu zahrajou nějakou hezčí písničku. Teď už nevím jakou. Ale šikovně z toho vybruslila, aby se nedopustila politických provokací. :-)

5 Carlos | 28. května 2017 v 12:59 | Reagovat

Posluchajte. Našel jsem peněženku s pěti tisícovkama a dokladama na jméno František Novák, Mlýnská 26, Hodonín. Zahrajte temu dobrému člověku...

Miri, skvělé, trochu mi při čtení bylo líto té paní, ale redaktora víc... :-D

6 Dagmar | Web | 28. května 2017 v 13:00 | Reagovat

Tak to jsem se pobavila, jenže je to opravdu realita. Když jsem tenkrát byla u toho, jak moje babča chtěla nechat zahrát písničku dědovi, to byl sice ne takový, ale přesto solidní mazec.

7 Honza | Web | 29. května 2017 v 21:51 | Reagovat

Ještě, že neřekla babička i příjmení, by se musel "vnouček" propadnout hanbou. Opravdu jsem se pobavil :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama