Prosinec 2016

Silvestrovský (ne)pozdrav

31. prosince 2016 v 14:16 | Maryška |  Nad čím přemýšlím

Co svým přátelům nepřeju (ani do nového roku):

- aby měli bohatého Ježíška. Jsme už dospělí a víme, že dary nám nemohou přinést štěstí
- aby měli "hlavně to zdraví". Jsou i jiné věci, které jsou stejně hlavní, jen je nalézt
- aby se měli moc dobře a byli hodně spokojení. Potřebujeme poznat i nepohodu a nespokojenost, abychom si vážili opaku
- už vůbec jim nepřeju hodně peněz. Je to na zkažení charakteru

Zato jim přeju vlastní víru a pevný charakter, třebaže někteří v tom ještě trochu plavou. Přeju jim štěstí, i když u některých pochybuji, že by ho uměli hledat. Přeju jim lásku, neboť tu považuji za vrchol lidských vztahů a umění vůbec. Přeju jim splnění svých tajných snů - motor, který nás pohání a smysluplně naplňuje čas.
Někdo mi nerozumí, nebo se dokonce naštve. Proč ne? - nejsem urážlivá. Nemusíme vždycky všechno pochopit hned v tu chvíli. Něco si můžeme donést domů, tam si tiše sednout do koutku a přemýšlet si. Jak to ten druhý myslel? Co mi chtěl vlastně říct? Je to nějaký symbol? Nebo dělám něco špatně? Ti odvážnější pak za mnou přijdou a rovnou se zeptají:
"Ty, Maryško, jak si to vlastně myslela?" a já jen odpovím:
"Nehledej za mými slovy žádný záměr. Není tam nic skrytého, než co ta slova skutečně znamenají. Když ti přeju lásku, ráda uvidím, že máš někoho rád, a on má rád tebe. Nic víc. Prostá a nekomplikovaná slova.
Na tom pracuj, a ne jen příští rok!

Génius Priessnitz

26. prosince 2016 v 19:43 | Maryška |  Nad čím přemýšlím
Na pomezí Rychlebských hor, sevřený z jedné strany mohutným masivem jesenickým, a z druhé umírněnou Zlatohorskou pahorkatinou, v zatáčce dvou údolí, a s pohledem do širé polské roviny, leží kouzelné místo: vrch, spíše vršík, zvaný po německu Gräfenberg. Nikdo ještě pořádně neobjevil, CO je na něm tak mystického, že se tu 200 let uzdravují lidé.