Dé jednička

9. srpna 2016 v 22:15 | Maryška |  Nad čím přemýšlím
Co se to dnes mohlo stát v Kroměříži, že do ní nikdo nejede? Jak to, že všichni, celá ta nekonečně zpomalená kolona, jede z Brna jenom do Olomouce? Anebo je v Olomouci něco, co stojí za to, aby to všichni viděli?

To se možná dozvím v dalším díle, jak se říká v kriminálkách. Jenže já o ten další díl nestojím. Rozhodla jsem se, že se od té jednolité, fádní masy odpojím, protože mě už nebaví táhnout se pětikilometrovou rychlostí, kombinovanou se stáním, ve dvaceti šesti stupňovém srpnovém vedru, a pozorovat okolní řidiče, jak se šťourají v nose. Nebo se o něčem vzrušeně baví do telefonu, možná, aby si zkrátili dlouhou chvíli, možná potřebují s manželkou probrat výchovné problémy svých dětí, a šourání v koloně se jim k tomu zdá být vhodným prostředím, a možná jen tak nezávazně klábosí s kámošem o přednostech jeho nového auta. Maminka se dvěma puberťáky na zadním sedadle nervózně otáčí hlavu dozadu a něco jim rozčileně říká, ale oni jí nedbají, a stále se pošťuchují, což jim přijde jako dobré zaplácnutí promarněného času na ucpané dálnici. Je to přehlídka charakterů a situací, kterou může člověk "ve vleku" druhých aut pozorovat.
A já sedím za svým volantem, a konejším se faktem, že jinak se z Brna dostat neumím, než tímto opakem průjmu, vybavená svačinou a teplým svetrem, člověk nikdy neví, a snažím se vymýšlet rádoby srandovní slogany typu: proč tady, na 218. kilometru, všichni stojíme, když jsme prokazatelně na hlavní, a nikde nevidím značku STOP?
Když jsme se konečně doplazili k odbočce na Olomouc, viděla jsem, že se na ni všecka ta auta chtějí dostat. Napadlo mě: co kdybych pokračovala dál na Kroměříž, a do Olomouce přijela poněkud oklikou? Ano, je to delší, uznávám, jenže já už tu natěsnanost nesnesu ani chvíli! Zadek bolí, ramena jsou zaťatá od nepřetržitého soustředění se na zadek toho přede mnou, a třicet kilometrů jedu hodinu a půl. Ne, vzdávám to, a vydávám se tam, kam nikdo nejede!
Až jsem se ulekla, jak se přede mnou otevřel prázdný prostor dé jedničky. Nepřehlídla jsem značku slepá ulice? Copak všechny ty cizokrajné kamiony a autobusy, co je pro ně z nějakých důvodů výhodné jet přes naši zemičku, auta nákladní i nenákladní, Poláci i Litevci, ba dokonce i Němci, chtějí minout Kroměříž? Takovou perlu? Copak jsou všichni kulturní ignoranti a nechtějí poznat památku UNESCO? A co tedy chtějí? Zřejmě sedět v zácpě. Inu, proti gustu žádný dišputát.
Domů jsem dojela po třech a půl hodinách, když jindy to zvládám za hodinu a půl, ale - mohla jsem si vystoupit, kde se mi zamanulo, protáhnout se na čerstvém vzduchu, proskočit po poli a vykonat potřeby, které člověk má, například otevřít si dveře od auta a v klidu posvačit, a u toho ještě pozorovat hopkajícího zajíce.
Já vím, chlapi, že to musíte opravit, to mi nemusíte psát na cedulích. A kdy jindy, když ne v létě, že? Však i já jsem k té absurdní zácpě dobrovolně přispěla, když jsem se rozhodla jet domů zrovna v pátek odpoledne, ač mě všechna dopravní hlášení varovala. Dobře si vzpomínám, jak vždycky brblu, v jakém příšerném stavu je silnice z Olomouce do Prostějova, a pak taky okolo Vyškova, to už je úplná hrůza, a kolikrát jsem nadávala, aby to už proboha opravili, že se v tom pravém pruhu nedá jet. A teď, když se to děje, tak musím mlčet. A být ráda. A trpělivě vyčkávat. Jak říkal mraveneček v pohádce: v létě musím pilně pracovat, abych se měl v zimě dobře.
Až pojedu za čtrnáct dní znovu do Brna, mám naplánovánu krásnou trasu. Vyjedu brzo ráno, už za Olomoucí hezky odbočím, a zkontroluju, jak na Hané proběhly žně. Projedu si několik líbezných vesniček, jména jako Zástřizly, Malínky, nebo Snovídky- přímo zvou k návštěvě, a pokochám se, nespěchající, jak tam lidé prospívají. Dokonce i Květnou zahradu v Kroměříži si projdu, aby mě někdo neměl za ignoranta. Ano, tak to udělám! Protože tak je to správně…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Elle | Web | 9. srpna 2016 v 23:28 | Reagovat

Ach, Morava.. na Moravě je krásně - všude :)

2 Robert | 11. srpna 2016 v 10:11 | Reagovat

Vítej v mém světě kolon z Prahy do Brna a zpět. Aneb jak se říká. D1 je tady pouze proto, aby se co nejméně Pražáků dostalo do Brna :-D (a opačně)

3 Karel | 15. srpna 2016 v 11:42 | Reagovat

Je třeba z každé situace vytěžit to nejlepší. Ne každý to umí... :-)

4 Ruža z Moravy | E-mail | Web | 15. srpna 2016 v 16:54 | Reagovat

Chválím ti to řešení. Možná je to stářím, či důchodem, ale já už opravdu zásasdně nikam nespěchám. Jdu všude zavčas s rezervou na splknutí: já jsem tě už tak dávno neviděla - no jo, já už moc nikam nechodím-tedy kam nemusím -. Klidně se kochej, jen nedopadni jako pan doktor ve Vesničce střediskové...:o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama