NY- kapitola desátá:všechno je šou

2. září 2015 v 22:27 | Maryška |  Výlety
K dopravě z minulého dílu se ještě vrátím. A to popisem jedné, typicky americké šou. Probíhala přímo uprostřed dosti rušné křižovatky. Myslím, že to byla Park avenue a 34.st.

Upozorňuji, že semafory bezvadně fungovaly. A přesto si NY policie vyhradila právo postavit doprostřed toho mumraje policistku - ženu korpulentních tvarů, a jak jinak- černošku. Tato, v mých očích hrdinka, stála přesně uprostřed a měla v ústech píšťalku, pronikavou, takovou, co mají třeba mezinárodní rozhodčí na basketu. Ta píšťalka přehlušovala všechno to troubení a rachot a kvílení brzd. Když v jednom směru naběhla zelená, ustoupila policistka jedním, dosti efektním, spíše tanečním krokem dozadu, a oběma rukama pobízela řidiče, aby jeli. Když se jí zdálo, že někdo jede pomaleji, začala přerušovaně pískat, a významně gestikulovat. On jel tak, jak mu to situace dovolovala, rychleji ani jet nemohl, přesto se policistce omlouval, a ukazoval, že se snaží.
Když naopak naběhla červená, spustila policistka zuřivý, táhlý pískot, a opět udělala onen dramatický úkrok stranou, aby mohli projet v druhém směru. U toho se různě předkláněla, zakláněla, hrozila rukou do kolem jedoucích okýnek, a házela hlavou směrem k potencionálním hříšníkům. Řidičům zřejmě její pískot nevadil, a sami na sebe ještě troubili, jak jsou tady normálně zvyklí.
Provoz díky semaforům by zde probíhal, dle mého, naprosto plynule, ale policistka měla jiný názor. Vypadalo to, že bez jejího přičinění by se doprava v NY musela zhroutit. Odmlouvat někomu tak ráznému se neodvážil ani ten největší frajer ve velikém americkém náklaďáku. Chvílemi jsem měla obavy, že je schopná celou křižovatku stopnout, k nějakému hříšníkovi přistoupit, vytáhnout ho za krágl z auta a přede všema vyliskat. Figuru na to měla. Zpátky jsme šli tou samou trasou za hodinu, už tam stála jiná- též černoška, a pro jistotu ještě korpulentnější. Takovou náročnou práci můžete zřejmě dělat jen omezený čas. Zkuste hodinu v kuse pískat. Na to byste museli mít plíce americké černé policistky!
Nějak jsem tady, v tom skoro pupku světa, nemohla spustit oči z černochů. To dá rozum, když je doma nepotkávám, ale já byla fascinována hlavně počtem ne tlustých, ale obézních černochů. Ve svém životě jsem nepotkala tolik nadměrně tlustých lidí. Nefotila jsem je, samozřejmě, byla jsem poučena dopředu, ale moc mě svrběly prsty. Vždyť mi to doma nikdo neuvěří! Nebyli jen na ulicích, ale i jako zaměstnanci muzeí, prodavači, číšníci, pracovníci letiště. Měla jsem pocit, že při konkurzu v NY, pokud máte stejné vstupní předpoklady pro nějakou práci, dají přednost tomu tlustějšímu. Co kdyby je pak zažaloval za diskriminaci? U nás, když jste tlustý, doktoři, učitelé, rodiče, všichni vám říkají: jseš tlustý, zhubni! Nebo onemocníš! Tady by si to nikdo nedovolil. Jejich osobní svoboda má obrovskou váhu (to se hodí říct v téhle větě) a je dovedená do absurdna: neříkej mi, co mám dělat, je to má svoboda. Neopovaž se mít podezření, že jsem dostal cukrovku z obezity. Jestli se prokáže, že jsem ji zdědil po nějakém strejdovi, tak na tobě vysoudím milióny.
Navzdory tomu, jak byli tlustí, byli někteří z nich nečekaně pružní a elegantní. Ale o tom až příště, např. při popisu návštěvy černošského kostela, nebo bluesového koncertu.

(pro Roberta: krágl je z němčiny převzatý "límec")
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Robert | E-mail | 7. září 2015 v 16:45 | Reagovat

Moc hezký článek :-)
Skoro mě utvrzuje do NY nejet, aneb jak říká kamarád. Co bych v té prdeli dělal :)

2 jesenickamarishka | Web | 7. září 2015 v 19:03 | Reagovat

[1]: neee! to není mým cílem- odrazovat! naopak. to musíš vidět na vlastní oči. moje pocity jsou jen zprostředkováním něčeho, co se vlastně nedá zprostředkovat...

3 Baruschka | E-mail | Web | 10. září 2015 v 18:24 | Reagovat

Já bych se ráda jela podívat, ale ...
Nu což, aspoň nakouknu Tvým prostřednictvím :-)

4 jesenickamarishka | Web | 10. září 2015 v 18:44 | Reagovat

[3]: jestli tě ty moje blbinky baví, tak jsem ráda. musíš být vážně hoodně zapálená čtenářka, když vidím, kolik máš oblíbených adres...

5 Baruschka | E-mail | Web | 10. září 2015 v 19:59 | Reagovat

[4]: Tvoje blbinky? Jo, tak ty mě baví :-)
A poctivě přiznávám, že poslední dva týdny jsem svoje oblíbence nestíhala pročítat a teď to mám jako s úklidem, než dohoním resty, už tam jsou další články :-)
Ale aspoň se nenudím :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama