Ať žije plzeňské pivo!

17. července 2015 v 23:57 | Maryška |  Pocty
Mám potřebu vysvětlit laskavému čtenáři svou delší odmlku. Důvod je prozaický: byla jsem na dovolené.

A tam spíše nepíšu, nebo jen trošku, do malého poznámkového bločku, nikoli blogčku. Říkala jsem si letos, že si dám v těch necelých dvou týdnech úplnou pauzu se psaním, ale možná to předsevzetí znáte. Jak se jednou dáte na psaní, je jedno, kde se zrovna nacházíte. Stejně máte pořád sebou nějaký ten blok, stejně tak aspoň malou tužtičku, právě pro tu situaci, že vás chytne myšlenka, a vy musíte… kdybyste měli psát tužkou na obočí, na účtenku od piva, nebo požádat bližního svého, nejlépe číšníka- ti mají nějakou tu tužtičku vždycky. Jde o určitý druh postižení, ano, nebojím se to přiznat, až závislosti, o naplnění jakési základní lidské potřeby. Nikdo vás nenutí, a vy přitom musíte. Připadám si trochu jako Karel Hynek Mácha: jak šel k Máchovu jezeru, o kterém ještě nevěděl, že bude jeho, nebo k tomu jeho Bezdězu, na zádech si nesl malý batůžek, a to nikoli kvůli svačině, ale kvůli stohům papírků, bloků, bločků a tužek, jen tak rozervaně si šel, moc hodin a dnů krásnou přírodou, a z hlavy mu verše kanuly rovnou na papír. Každou chvíli musel někde usednout, aby si je zapsal. Nebo ani neusedal, a psal přímo v chůzi. Protože kdyby usedl, mohl by mu nějaký verš vypadnout.
Kdo mě zná, ví, že já nejsem jako Karel Hynek, a to proto, že si do přírody VŽDYCKY! svačinu beru. Též ho nikdy nedostihnu v krátkosti života. Ve 26 letech už se mi nepodaří umřít. A kromě toho- neumím psát ve verších. Tedy zatím. To by tak pro krátké srovnání mě a nadějného mrtvého básníka stačilo, a nyní k věci.
Před pár dny jsem na dovolené zažila něco, co by nenechalo chladným ani Máchu. A kvůli tomu přeruším svůj americký seriál, i když se v něm po pěti kapitolách stále nacházím teprve nad Atlantikem, a zároveň slibuju, že už zanedlouho přistanu v NY. To něco byla pětidenní návštěva Plzně.
Plzeň je Plzeň, řekne si běžný čtenář, normální město, co na něm může kdo vidět, jaké vzrušení psaní hodné! Mohla by si říct třeba žena, ovšem muže zcela jistě napadne: ááá, Plzeň, tam musí být ale dobré pivo!
Přesně tak, pivo… Já například pivo nepiju. Nechutná mi, krkám po něm, ráno mě bolí hlava, prostě, nenuťte mě. Já jela do Plzně jako do evropského hlavního města kultury. Moc mě zajímalo, co to může obnášet. To víte, venkovanka.
Můj muž se na mě pohrdlivě díval už to první ráno, když jsem si při odchodu z hotelu, jako ostatně vždy, napouštěla petku vodou:
"Je ti jasné, že to táhneš zbytečně? Uvědomuješ si vůbec, že se nacházíš v samotném pupku všeho piva? Toho nejlepšího na světě?"
"Prosím tě, nebuď jak můj švagr, ten sedí na pivě skoro denně, jak může někdo takhle uboze trávit volný čas!?"
Pro jistotu jsem si petku dopustila do plna. Venku se ukazovalo na dost horko. Už před obědem jsem měla žízeň jak zavalený horník, a tak jsem se celkem snadno nechala přemluvit na nefiltrovaný Pilsner, kam jinam, než do nejznámější to pivnice Na Parkáně, což je jediné místo, kromě pivovaru, kde nefiltrovaný ležák dostanete. Musím přece doma říct, že jsem v Plzni pila pivo. Jedno vydržím.
A tím to začalo. Pivo do mě zajelo jako do žumpy a já měla neodbytný pocit, že potřebuji další. Druhé zahučelo stejně. Venku třicet stupňů, alkohol začal okamžitě odvádět svou práci a vyluzoval mi na tváři přiblblý úsměv. Najednou jsem přestala mít hlad. Aha, napadlo mě, proto se mu říká tekutý chleba, že zahání hlad. Nebylo to úplně tak. Po chvíli jsem dostala hlad ještě větší, než se kterým jsem do hospody přišla. Musím si dát něco k jídlu, vždyť je poledne, a já už jsem zmazaná jak Dán. Poručili jsme si oběd. Pak to přišlo zase. Nebyla to ta obyčejná žízeň, co v létě mívám, byla to nějaká neznámá žádostivost, jakýsi chtíč! Takhle rychle se člověk stává pivařem? Nebo je tenhle Parkán nějak začarovaný?
"Musíme ven, třeba za kulturou, nemůžeme přece celý den prosedět v hospodě!" poručila jsem, a jazyk se mi motal. Na mém muži bylo vidět, že by ještě poseděl, ale naoko mi dal zapravdu:
"Máš pravdu, přece tu nezkejsnem!" vstal a lehce zavrávoral. Taky není žádný pivař. Zašli jsme na japonského performera. Večer se historka s pivem opakovala. Za den jsem udělala pět piv, jen to fiklo. Jak je možné, že se mně, téměř odpůrkyni piva, tohle pivo nějak bezproblémově ukládá? Doma bych si po pěti pivech musela vzít dovolenou a celý den bych nevylezla z postele.
Druhý den probíhal naprosto stejně. Třetí už jsem to byla já, kdo mého muže hnal do hospody, ač chtěl jít na kulturu. Nemohla jsem tomu uvěřit, že takhle propadnu chtíči, takže jsem si stále malé zásoby vody nosila s sebou, samozřejmě zbytečně! V Plzni zakopáváte o jednu hospodu za druhou, a taky musíte někde vylučovat, takže se motáte v takovém kolečku. Buďto máte žízeň, nebo musíte čurat. Mají to tam, filutové, s tím jejich setsakramentsky dobrým pivem dobře zařízené!
Čtvrtý den jsme si nemohli odpustit exkurzi pivovaru Pilsner Urquell, při prohlídce ochutnávku nefiltrovaného rovnou ze sudu ve sklepích, a pak hned do pivovarské hospody Na Spilce.
A tak to šlo pořád dokola, jeden Pilsner před obědem, druhý po obědě. Kde jsou mé zásady? Pivo místo polívky, odpoledne už mám v sobě tři škopky, a večer to dorazím. A jak mi chutná! Co já doma řeknu švagrovi? Teď už mu nemůžu nadávat, jaký má pupek z piva, a že chodí jenom tam, kde mají pivo z tanku! Co když se budu chtít odstěhovat do Plzně? Přestanu chodit po horách, ani tu žádné pořádné nemají, v práci dám výpověď, a budu celý den jenom vysedávat v hospodě. Ráno už budu mít v sobě dva lahváče ze sámošky… a stane se ze mě pivní Maryška!
Co budu dělat? Vždyť já kvůli nevhodně zvolené dovolené nemyslím už na nic jiného! Jen na to jedno!!!

Kdo srdci takému útěchy jaké dá?
Bez konce láska je! - Zklamánať láska má!

Je pozdní večer - první máj -
večerní máj - je lásky čas;
hrdliččin zve ku lásce hlas:
"Hynku! Viléme!! Jarmilo!!!

Já nechci být pivařkou!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pavla | 20. července 2015 v 11:36 | Reagovat

hahahaha ...

2 Robert | 24. července 2015 v 8:10 | Reagovat

Parádní článek pivařko ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama