Ples (2)

20. března 2015 v 21:44 | Maryška |  Něco navíc...
Druhý den probíhal podle předem plánovaného scénáře. Šaty a boty byly zakoupeny, malá kultura byla uskutečněna. Do hotelu v Luhačovicích dorazili před šestou večer. Ples měl začít o půl osmé, lázeňský dům byl vzdálen asi 10 minut chůze. Máša si libovala, že za hodinu se snad všichni stihnou v klidu připravit, a ještě si udělají hezkou vycházku přes lázeňskou zónu, to bude romantické. Dokonce začalo sněžit.

V klidu se s Justýnem vysprchovali a oblékli. V sedm hodin dostal Justýn z recepce informaci, že hotel vypravuje na ples taxík, a ten bude připraven v 7.20 před hotelem.
Holky měly pokoj hned vedle. Zašel k nim a tuto skutečnost jim oznámil. Dostalo se mu hysterického přivítání. Obě řvaly, že takhle je honit je absolutně nevhodné, že to snad normální člověk nemůže stihnout! Vrátil se zmaten na pokoj za Mášou a řekl:
"Prosím tě, běž tam za nima. Pobíhají po pokoji v kalhotkách, mají tam příšerný bordel a hystericky řvou. Řekni jim, že pokud nestihneme taxík, tak půjdou docela kus pěšky. Já si snad dám tu slivovici, co mám v kufru. Chceš taky?"
"Nepanikař, to nějak zvládneme. Slivovici si nedám, ať se mi hned ze startu nemotá jazyk."
Odešla k holkám na pokoj. Po otevření dveří se jí dostalo první sprchy od Kláry:
"Teda to je hrozné s tím otcem! Nemohla bys mu laskavě říct, aby nás přestal znervózňovat? Já se mám chystat, potřebuju klid, a teď jsem z něho na nervy."
Máša vstoupila z chodbičky do jejich pokoje a užasla. Postele, podlaha, křesla, ba i noční stolky byly zaskládány věcmi, šminkami, spodním prádlem. Ani nevěděla, že toho mají tolik s sebou. Podívala se na Kláru:
"Klári, už jsme tady hodinu a půl, ty jsi ve spodním prádle a máš mokré vlasy!"
Klára zapištěla:
"Já za to nemůžu, že milostivá," ukázala na svou sestru "se čabrala hodinu ve sprše a nechtěla mě tam pustit! Podívej se, jaký tu má bordel!"
"To je všechno tvoje, Jarmilo?" nevěřila Máša.
Jarmila seděla na posteli, nohy v tureckém sedu, též ve spodním prádle, před obličejem velké zrcadlo, a nervózně se malovala.
"Pokud na mě budeš mluvit a dotazovat se, jestli jsem dneska uklízela, tak tam nedojdu ani v devět. To ti zapomněla říct, že jsem ji doteďka líčila?"
Máša se podívala na Kláru. Skutečně, jediný viditelný výsledek příprav byl, že byla namalovaná.
"Jak to tedy vidím, taxík skutečně nestihneme. Nevadí, já chodím pěšky ráda. Sice tam sněží, ale vezmu si deštník."
Informace o sněžení obě rozhodila a Klára znovu hystericky vyjekla:
"Proboha, ještě ke všemu sněží!? To mi navlhnou vlasy! Jarys, vzalas něco na zpevnění?"
"Ještě ty mě hoň, sakra, v téhle rodině snad nemůže být nic v klidu!"
Máša se otočila a odešla. Mezi dveřmi zaslechla něco o sobeckosti, jak starým stačí natáhnout si jedny šaty a můžou jít, protože si jich nikdo nevšimne, ale to už neposlouchala. Vrátila se na pokoj ke svému muži a suše oznámila:
"Přece jenom mi nalij."
Nalil oběma, a v plesovém oblečení seděli mlčky na kraji postele.
"Myslíš, že bych si měla udělat něco s vlasama?" zeptala se po chvíli nervózně Máša.
"Ale na co, víš, že se mi nejvíc líbíš s rozpuštěnýma," opáčil Justýn. V obleku už se začínal potit. Vtom zazvonil telefon. Recepční oznámil, že taxík přijede kvůli nim ještě jednou, a to za dvacet minut. Máša na Justýna zakroutila rukou, že to nepřipadá do úvahy. Justýn slušně poděkoval, že se rádi projdou pěšky.
"Bůhví, kdy vyjdeme, a procházka přes půl Luhačovic mi udělá dobře," prohlásila, a nalila si druhou štamprli.
Justýn se chtěl napít, když se ozvalo zběsilé bouchání na dveře. Byla to Klára:
"Na našem pokoji nejde fén! Já se z toho pominu! Vzala si náš, z domu?" z očí jí crčela panika.
"Nevzala, ale můžeš se vyfénovat u nás."
Klára vletěla do koupelny, chvíli něco cvakalo, a pak znovu zaječela:
"U vás to nejde taky! To je příšerný hotel, příšerný! Co budu dělat?"
Justýn se zvedl a šel se na fén podívat. Nebyl v zásuvce.
"Nemohla by být stejná závada i na vašem pokoji?" zeptal se jí.
Uraženě se otočila a vystřelila do svého pokoje. Asi za třicet vteřin se vrátila zpátky a na adresu svého otce vyštěkla:
"To je všechno proto, že nás tak znervózňuješ! My jsme ženské! Nestačí nám jenom hodina!" a zabouchla dveře. Justýn se podíval na Mášu.
"Nalij si ještě," povzbudila ho Máša, "a klidně si sundej i sako."
Jazyk se jí už trochu pletl. Uplynula třičtvrtě hodina a za dveřmi byl slyšet nějaký hluk. Máša se šla podívat. S radostí uviděla, jak si holky nasazují kabátky a boty. U toho zběsile vbíhaly a vybíhaly z pokoje, neboť neustále něco neměly. Máša pobídla Justýna, který mezitím usnul na posteli:
"Pojď, už konečně jsou!"
Na Justýnově obličeji se rozlil slastný výraz, podpořený třemi štamprlemi slivovice:
"Moje holčičky už jsou?" a začal si oblékat sako na zmuchlanou košili.
Klára ještě naposledy vběhla rodičům do pokoje, podívala se na svou matku a zahořekovala:
"Proboha, moje stará matka vypadá líp, než já! Nestihla jsem si nic udělat s vlasama!"
Máša pohlédla na svého muže. Tvářil se poněkud retardovaně. Obrátila se tedy na děvčata a povzbudivě pronesla:
"Vypadáte obě báječně!"
Jarmila se okamžitě ohradila:
"Prosím tě mami, vůbec to přede mnou nevyslovuj, zapomněla jsem si v tom kalupu dát podkladový krém pod make-up! Kdybyste nás nechali v klidu, tak se mi to nestalo!"
"Podkladového krému si nikdo nevšimne, ale podívej se na mě!" spustila znovu Klára.
"Můžeme vyrazit?" vložil se do toho otec a jal se přivolávat výtah. Ve výtahu, který byl celý ze zrcadel, proběhly další lamentace. Obě se před ním natřásaly z boku, zepředu, zezadu, neustále si něco posouvaly, odepínaly, pak zase zapínaly, jejich kabelky byly napěchovány malovátky.
"Snad si toho nikdo nevšimne," naříkala Jarmila, a Klára doplňovala:
"Panebože, měla jsem si dát aspoň čelenku!"
Venku už bylo poměrně nasněženo. Máša se zavěsila do Justýna a vykročili neohroženě vpřed. Holčičky za nimi cupitaly a neustále bědovaly, jak se jim namočí boty, rozmaže make-up, navlhnou vlasy… Máša zašeptala Justýnovi do ucha:
"Měl si výborný nápad, s tou slivovicí. Příště si ji vezmeme zase, ale ty dvě už necháme doma, co říkáš?"
Justýn bohorovně opáčil:
"Jsou to přeci moje holčičky…"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama