Květoslav Malovaný

3. února 2015 v 22:27 | Maryška |  U soudu
Spory o popření otcovství mívají zpravidla stejný průběh. Ony to vlastně ani spory nemusí být. A lidské osudy, skrývající se za nimi, bývají přepestré, ač to z pouhého rozsudku nemáte šanci poznat, neboť zní třeba takto:



1. Určuje se, že 3. žalovaný David Malovaný není otcem 1. žalovaného nezl. Květoslava Malovaného, nar. 28.3.2011 v Sýkorkově z matky Anastázie Kreslené (2. žalovaná)
2. Žalovaní 1., 2. a 3. jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice - Okresnímu soudu v Ptáčkově soudní poplatek ve výši 2 000,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Jedním dechem a bez interpunkčních znamének se v soudním petitu vyklopí údajů jak na orloji, ale co s tím? Co se za nimi skrývá? Povím vám příběh nezletilého Květoslava.
Slečna Anastázie začala chodit v roce 2010 s panem Davidem Malovaným. Pan David byl do ní zamilovaný až po uši, a tak si nevšimnul, že se současně stýkala ještě s dalšími dvěma muži - s Čabajkou a Uherákem. Nebyli to mužové dobré pověsti, v obci je všichni znali jako hospodské povaleče, kteří nikde nepracují, mají rádi alkohol a hazardní hry. Po čase se Anastázii a Davidovi narodil malý Květoslávek. David byl u vytržení a radostí se mohl přetrhnout. Vozil syna v kočárku, zařídil mu dětský pokojíček, koupal ho, krmil, nakupoval a všemožně jeho i matku obskakoval. Anastázie tak mohla řádně celý den odpočívat a přemýšlet. Ze samého přemýšlení nebyla schopná ani uvařit nebo uklidit, a tak ji David rád zastoupil i v tomto. Přišel večer z práce, oblíkl si tepláky a nastoupil druhou směnu. Bylo samozřejmostí, že se nechal zapsat do rodného listu.
Asi po roce a půl se v obci objevily nehezké pomluvy. Prý malý Květošek není Davidovi podobný, a podobné hlouposti. Nejdřív si z nich nic nedělal, ale lidská pomluva je zlá. Má tu moc, že když ji slyšíte častěji, začnete pochybovat. Marné bylo Anastáziino přesvědčování, že podle jejích výpočtů musí být otcem on a nikdo jiný. Milý David se odhodlal, a na radu "dobrého" kamaráda vyrazil na soukromou kliniku, kde si za nemalé peníze nechal udělat testy otcovství. Bohužel, vyšly v jeho neprospěch. Protože už uplynula zákonná doba, kdy mohou rodiče podat návrhy na popření otcovství, tehdy to bylo půl roku, musel se obrátit na nejvyššího státního zástupce a čekat, zda ten za něj příslušnou žalobu podá, nebo ne. Od Anastázie odešel, začal jezdit kamiónem, a z nešťastné lásky kontakty na nějakou dobu přerušil. Nevydržel to však dlouho a malého Květoška si začal brávat k sobě. Ten k němu totiž za tu dobu nesmírně přilnul, jak to umí jen děti, a po svém nepravém tatínkovi moc tesknil.
Nejvyšší státní žalobce nakonec žalobu podal. Byl vypracován znalecký posudek, který s přesností na 99,93% určil, že David není otcem, a tudíž ani nemusí platit výživné. Jedna věc je, co řekne soud, a druhá, co na to vaše city. Květošek stále říkal Davidovi "tati" a nehodlal žádného jiného přijmout. David si ho pořád bere na víkendy, kupuje mu dárky k Vánocům, k narozeninám. Matka se zřejmě na všechny chlapy nakrkla a pořídila si přítelkyni. Někdo přece musí vařit a všechny ty další věci. Rozhodla se, podle mého docela rozumně, že zatím nebude činit žádné kroky k určení pravého (nebo jakéhokoliv) tatínka. Představa, že by musela ukázat na Čabajku nebo Uheráka, ji vedla ke šlechetnému prohlášení, že výpadek výživného vyrovná vlastní prací a syna sama uživí. Na to soud nemůže říct nic, neboť hledání tatínků není v kompetenci soudu. Anastázie se nakonec ukázala jako sebevědomá a emancipovaná osoba. Stačilo by, aby přišla o práci a zažádala o nějakou sociální dávku, a už by ji úřady hnaly, aby si nějakého tatínka našla a výživné po něm vymáhala.
Výše uvedený spor se táhl skoro dva roky, Květošek bude mít za chvíli čtyři. Rozsudek byl vydán teprve nedávno, ještě ani není v právní moci. Trošku si tipuju, kdo zaplatí státu ony 2 000,- Kč za 1. žalovaného. Květošek to být nemůže, kde by je vzal!
Nakonec to nedopadlo tak špatně, co říkáte? Květoškovi milovaný skorotatínek zůstal, citové vazby se nepřerušily. S maminkou bydlí hodná teta, která vaří, pere, uklízí, a maminka začala chodit do práce. Nikdo se netrápí zbytečnými předsudky. Já myslím, že zas tak špatný model to není. Znám horší. Třeba když se pravá maminka a pravý tatínek tak boxují soudně o děti, že se z toho začnou v deseti letech počurávat. Ale to je jiný příběh.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum | Web | 5. února 2015 v 2:02 | Reagovat

Číst to maminka, asi by Tě nepochválila. :D

Ale nám se to čtlo výborně, děkujeme.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama