Úvaha o m(a)ilování

22. listopadu 2014 v 20:59 | Maryška |  Nad čím přemýšlím
Přišla jsem na to, kolik nedorozumění může vzniknout díky obyčejné mailové konverzaci.

Je totiž hrozně ošidná, především svou možností okamžitě zareagovat. Říkáte si: to je báječné, když můžu hned odpovědět. Jenže to HNED má svá úskalí. Když mluvím do telefonu, můžu u toho měnit hlas, poznáte, že jsem naštvaná nebo veselá. Jenže jak to poznat v mailu? Nerada užívám všechny ty zpitvořené žluté obličejíčky. Leda výjimečně, když udělám vtip, on není tak úplně zřejmý, tak to pojistím žlutým úsměvem. Ale je to podceňování druhé strany, jako vmontovaný smích do sitcomu- aby lidi přesně věděli, ve kterém místě se mají zasmát. Obličejíčky nebrat.
Pokud ovšem nejsem bravurní spisovatel, jakože nejsem, hlavně v práci na to nemám čas, pak se můžu na druhé straně setkat s nepochopením. Každý není jako já, aby se zeptal: "Jakś to myslela?"
Mnohdy se domnívám, že jsem napsala věcný mail, obyčejný dotaz, ovšem dostanu pěkně dotčenou sprchu. Jak si dovoluju tohle říkat, jestli jsem snad snědla moudrost světa atd. Nesnědla, proto si hledím mail znovu prostudovat. Občas přijdu na to, že jsem použila nevhodnou, třeba vícesmyslnou větu, bez úmyslu urazit, ale příjemce z ní "vyletěl". Pokud naznám, že jsem to mohla napsat lépe, omluvím se.
V práci nemám na dlouhé filosofování čas, jen si řeknu: "Když se urážíš, naprdni si…" ale v soukromí, to je jiné kafe. V soukromí se tak nějak předpokládá, že se můžou lidi častěji urazit, protože soukromí je osobní rovina. Já tak tedy neuvažuju, zařadila jsem si vztahovačnost a urážení do naprosto zbytečných lidských nešvarů, kterýma si kazíme život.
Správné by asi bylo dávat si pozor vždycky, já se o to většinou snažím, ale… a jsme u toho. Někdy nemusím začít den nejlépe, třeba mě hned ráno u snídaně vytočily děti. Příjemce mailu nemůže mou náladu vidět, a pokud se vyjádřím (na něho) příliš úsečně, zbystří. Moudřejší si řekne: dneska má blbou náladu, vykašlu se na ni, a napíšu jindy. Ještě moudřejší mi odepíše: "Vypadá to, že máš špatnou náladu, možná bude lepší, když ti napíšu zítra." A vztahovačný člověk se urazí. Někdy i na deset let, pro jistotu. Začne ve své hlavě spřádat domněnky: proč ho urážím, určitě mu vracím, co mi vytkl o loňských Vánocích, nebo se mu chci pomstít za to, co prohlásil o mé sestře, a milióny dalších domněnek. Je to hloupost, neboť o nic takového mi nešlo, jen ten můj mail nebyl tak úplně přesný a výstižný.
V mé momentálně oblíbené knize Čtyři dohody zní jedna z dohod: "Nikdy nevytvářej domněnky!" Měly by za tím být vykřičníky čtyři, jak je to vážná věc. Ovšem další dohoda říká: "Miř slovem vždycky přesně." Jaké jsem si z toho vzala ponaučení? Naprosto jasné- všechno je úkol jen a jen pro mě, ne pro ty druhé. Budu si i v mailu dávat pozor a mířit přesně, aby si žádný příjemce nemusel vytvářet domněnky.
A když se mi stane, že napíšu dobrý mail, jen příjemce zareaguje přehnaně, pak je tu zase úkol pro mě. Sežvýknout to a zvážit, zda to nechám bez odezvy, nebo zda mu napíšu tu moudrou větu: "Vidím, že nemáš dobrou náladu…"

(můj původní záměr byl psát o mailování a milování, k čemuž mám, myslím, co říct, ale, jak sami vidíte, někdy se mi to zvrtne… a možná se mi to nezvrtlo, jen se na to dívám z jiného úhlu a můj čtenář zase z jiného, kdo to vlastně posoudí… ?)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Van Vendy | Web | 30. listopadu 2014 v 12:46 | Reagovat

Proto bych nepodceňovala sílu smajlíků. Někomu to může připadat dětinské, ale myslím, že můžou hrát svou roli v podtržení významu slova. Kolikrát se mi stalo, že jsem něco napsala a bylo to pochopeno jinak. Dokonce se mi stalo, že jsem napsala komentář, a až jsem ho odklepla, uvědomila jsem si, jak dvouznačně může vyznít. Čeština je skvělý a přebohatý jazyk, ale při psaném slově opravdu chybí jedno - dodat mu citové zabarvení - a to se dá jen při projevu ústním. Jen výraz "ty vole" může být pronesen několika různými způsoby, od obdivného až po ponižující.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama