Správný Čech fandí hokeji

14. května 2014 v 22:10 | Maryška |  Nad čím přemýšlím
Já tedy rozhodně správný Čech jsem. Protože když je mistrovství světa v hokeji, tak se ze mě stává naozajstný fanúšik, jak říkají naši bratia.

Neodfláknu to ani omylem! Chodím dřív z práce a hledím na telku do noci. Doma nic nedělám, protože to nestihnu. Nikam nechodím, leda do hospody s velkou obrazovkou. Když naši dají gól, řvu na celý barák a plácám do stolu. Musím se dívat i na soupeře, ne jen na naše. Jak můžu vědět, kdo s námi bude hrát semifinále? A pak o medaili? Je potřeba se připravit! Jídlo nechystám, ale dožaduju se, aby bylo chystáno mně. Když po mně někdo něco chce, musí počkat na přestávku. Je zajímavé, že v tomto čase mi děti rádi nosí podepsat žákovské, nebo zrovna potřebují peníze. Na nějaké nezbytné výdaje, třeba na řasenku. Už mi ani sáhodlouze nestihnou vysvětlit, že tento model musí mít nejpozději včera. Jindy bych s nimi probírala, proč zrovna tento model, teď na to nemám čas. Nebo mi oznamují, nevím proč zrovna teď, že úplně blbá učitelka jim dala pětku z fyziky. Já samozřejmě nestihám všechno o té krátké přestávce vyřešit, takže jim nakonec musím oznámit, že mají i tatínka.
Nevím, jak jsem k takové lásce přišla. Asi dědičně. Moje babička to měla přesně tak. Jak bylo mistrovství světa, seděla u toho. A já s ní. Zapomínaly jsme i topit. Ta bílá ledová plocha nás nějak fascinovala. Anebo jsem už jako dítě cítila něco jako národní hrdost. Když naši získali medaili, měla jsem pocit, že to je i moje zásluha. Takové přivlastnění, tak jak to má fanoušek mít.
Pokud by se někdo přede mnou zmínil, že s Kanaďanama nevyhrajeme, pěkně by to ode mě schytal. Vyposlechl by si přednášku o tom, že takhle Čech nemluví, vždyť nedůvěra v Bohy může znamenat jen jedno: takový člověk si nezaslouží ani kůrku chleba!
Normálně nesnáším žvýkání, hokejového trenéra si ale bez žvýkačky neumím představit. Kdyby si Růžička, a před ním mnozí jiní, nevzali žvýkačku, nemohli by vymyslet ani jednu kombinaci. K tomu jsem dospěla za léta sledování: žvýkačka byla vymyšlena pro hokejové trenéry.
Letos jsem musela udělat vyjímku v nesledování televize, a na mistrovství ji zapla. Zajímaly mne komentáře před mistrovstvím, zda přijede Jarda, jaké dresy, kdo reprezentovat nechtěl, kdo nemohl, kdo s kým, proti komu a tak. Ve slovenském zpravodajství jsem zaslechla tuhle hlášku:
"Ďakujeme matkám našich hráčov, že porodily takých hráčov, čo majú naozaj guľe." Tak to jsem měla dopředu jasné, že Slovákov si nenechám újsť.
Co mě taky hodně baví, jsou komentáře u přímých přenosů. Momentálně u mě vede Robert Záruba. Jistě se inspiroval u svých předchůdců. Zareagovat spontánně na překvapivou situaci ve hře je velký kumšt. Kvalit Karola Poláka nedosahuje, ale třeba se mu někdy přiblíží. Když Hertlovi vypadl na stejném místě hřiště puk, hlasitě probíral, jak se to mohlo stát. Pak na to přišel: vylilo se tam vteřinové lepidlo. A bylo to.
Důležité pro mě každý rok je, jako ostatně pro každého správného Čecha, jestli letos přijede Jarda, a v jaké formě. To je, podle mě, zcela zásadní otázka českého hokeje. Můžete mi říkat, co kvalitních mladých kluků hraje ve světových ligách, mě nepřesvědčíte. Na Jardu mi nikdo nesmí sáhnout. Nejmenuje se sice Gott, ale bůh (s malým b) je. Leta mu fandím a přeju mu to nejlepší. Jen v jednom je mi ho líto. Takový gigant a superstar a pracháč už nikdy nemůže najít holku, která by ho upřímně milovala. To nejde. Ty nejkrásnější holky si vybírají ty nejsilnější samce, aby s nimi zplodily nejsilnější potomky. Jarda se bohužel k plození moc nemá. Ty jeho modelky nejsou moc rodící typy. Chápu to, taky bych měla strach o postavu. Ta, která by se do něho zamilovala z čisté lásky, nebo ho třeba miluje od střední školy, ta je pro něho moc obyčejná. To musí všichni uznat. Je to škoda, takový malý jágřík by mohl dokázat nemožné, když je k tomu předurčen. Je to jedno, v jaké oblasti. Anebo si Jarda počká, jako Mistr Karel, do zralého věku, proč ne? Bohové to tak mají. Každého jiného bych odsoudila, když na stáří plodí potomky, Jardovi bych neřekla ani popel.
Na závěr bych chtěla říct jen toto: kdo chce tvrdit, že jsem fanatik, tak ať mi pěkně napíše! Klidně komentář - pod tento článek, ať to všichni vidí! Nadávat si teda nenechám! Já mu řeknu svoje! A se mnou zbytek národa! Takovéhle sprostoty na nás nikdo zkoušet nebude! A ať se laskavě podepíše, ten nýmand, anonymy nemám ráda! Já vám ukážu- nadávat nám, fanouškům, kteří prakticky držíme český hokej nad vodou, to by nešlo! Vyříkáme si to, pěkně z očí do očí, na férovku! Hokeji přece fandí každý normální Čech! Tak jestli nejsi ten normální, tož někam zalez, než mistrovství skončí, a neukazuj se! Protože "takovéhle" MY nepotřebujeme!!!
A tím končím.
Zatím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ku Na Nguyen | 18. května 2014 v 0:31 | Reagovat

Skvělá slovo jako fanoušek. Souhlasit.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama