Velká Kraš 2

18. dubna 2014 v 21:30 | Maryška |  Výlety
Můj obdivovaný autor a velikán Jára da Cimrman už na začátku 20. století popsal dvě vady, komplementárně spojené: myšlenku udržet a myšlenku opustit. Minule se mě dotkla ta první část. Začnu výletem a skončím u psa.


Dnes se tedy budu soustředit na sobotní vycházku: ráno v 5.45 h. jsem oškrabala námrazu na autě a vydala se do Vrbna. Vlastními auty do Vápenné, odtud vlakem do Velké Kraše, pak do Černé vody, a přes Hradisko zpátky do Vápenné, k autům. Vycházka na 20 km, a za mimořádně zdařilého počasí. Když totiž svítí sluníčko, výborně vyjdou i fotky, o dobré náladě nemluvě. Vrbenští turisti to mají asi tak jako já- nespojují si počasí s dobrou náladou. To vás pak hrozně omezuje. Čekáte na to, jak bude, abyste podle toho měli buď blbou, nebo dobrou náladu.
I pro nás, pěší, je cesta vlakem příjemné zpestření. Nevím jak Black, toho jsem se zapomněla zeptat. Bez vlaku bychom některé vycházky ani nemohli absolvovat. Krajina Rychlebských hor je od Jeseníků odlišnější- menší kopečky, malebná údolí, vesnice v nadmořské výšce 200 m.n.m - vždyť to nás ve škole učili, že je nížina!
Velká Kraš - samotný název ve mně vzbuzoval dvojí pocit. Moje xenofobní Já si říkalo- cože to bude za zapadákov, kdo kdy slyšel takový název...? ale moje druhé já hořelo zvědavostí. Zapadákovem by to možná nazval Pražák, ale já ne (není to xenofobní k Pražákovi?). Upravené zahrádky, zřejmě i chataři, jiné klima, což se projevovalo zcela viditelně na vegetaci. Málokde, skoro v horách, se daří magnólii, v tomto čase kvetoucímu keři. Tady nebyly magnólie jako keře, ale jako obrovské stromy. Není u nás mnoho rostlin, které jí mohou v kráse květu konkurovat. To, co u nás teprve kvete, je tady odkvetlé, zkrátka větší teplo. Potkali jsme bývalou, nyní už opuštěnou, vápenku (těch má tento kraj povíce), přešli říčku Vidnávku a nakráčeli po zelené do lesa. Cestou do Černé Vody potkáte dvě atraktivní místa. První jsou Venušiny misky- zvláštní skály, na které se můžete vyšplhat a vytáhnout si svačinu. Protože tady už je trochu výhled. Jinak přírodní rezervace, takže papírky zpátky do baťohu. A následuje kouzelný rybník U dubu. Skoro každý rybník je kouzelný, aspoň mně to tak připadá. Když slunko zasvítí na vodní hladinu, do toho nějaký rákos, kačenka, nějaká ta chcíplá rybka... Tento měl ještě navíc několik ostrůvků.
Malebnou polohou konkuruje Černá Voda Vrbnu. Když to řeknu já, je to uznání. Jsem totiž absolutní vrbenský patriot, co se jeho polohy týče. Mám zkušenost, že čím větší "zapadákov", tím ochotnější lidi. Bylo kolem poledne, to se ještě hospody na vesnicích neotvírají. Jenže my, hladoví, pořád jsme před jednou postávali, a neuměli se domluvit, jestli nám stačí jenom pivo, nebo ne, já trvala na polívce, až vyšla paní a sdělila, že kvůli nám otevře dřív. Uspokojila všechny. Chlapi si dali pivo a my někteří čočkovou polívku. Já pro jistotu dvě. Do zásoby.
Z kouzelné vísky se trochu musíte vyškrábat do kopců. A pak už vidíte tu široširou, skoro nekonečnou rovinu Polska. A tehdy si my, horalé, říkáme: jak na takové placce můžou žít lidi? Kam chodí na procházku? (já si to říkám i v Olomouci, a Sv. kopeček nazývám pár náklaďáků hlíny). Když přejdete jeden hřbet, začnete padat dolů, do Vápenné.
Je potřeba se zmínit o něčem, co tady nazývají Hradiskem a Starým Podhradím. Nejdřív potkáte na kopci nad Černou Vodou krásnou hradní zříceninu, kolem ní stejně krásný bukový les. Mám ráda bučinu, neznám elegantnější porost. Pak jdete dál, a jakési kamenné stěny na vás vykukují na každém rohu - pardon, v lese rohy nejsou.. některé vypadají jako staré, a některé, ty obzvlášť vysoké i několik metrů, jako nedávno postavené. Ale kdo by je třeba před 30 lety postavil? a proč tady? a proč vlastně? No, nepřišli jsme na to. Budu si muset znalosti vygúglit. Člověk by si řekl- jdu si do lesa odpočinout. Jenže pak trávíte hodinový hovor tím, na co tady, lidi ze žulového kraje, staví vysoké stěny?
Co v Rychlebských horách nepřehlédnete určitě, jsou kolaři. Nebýt těch kopců, připadáte si jak ve Vídni. Tady na ně pamatují vrchovatou měrou. Kilometry upravovaných tras, dobré značení. Nejsem cyklista, ale myslím, že zde mohou dát své vášni volný průchod. Cyklistovi totiž nevadí, když jede do kopce, a na jednom metru šlápne 5x do pedálu- neboli, podle mě, téměř stojí na místě. Já bych stoprocentně slezla a kolo vytlačila. Pro ně by to byla dozajista potupa.Tak tihle blázni nás obklopovali, kudy jsme šli. Ale nemusíte se bát, nebylo to tak strašné. Svítilo sluníčko, tak měli rojení. Na některých domech jsme viděli nápisy- ubytování. Tuším, že za přijatelnou cenu. Asi by stálo za to strávit tu pár dní a posportovat.
Krátce shrnuto: tuto vycházku vám vřele doporučuji. Dá se zkrátit i na méně km, to když si třeba dojdete do Žulové k vlaku. Když nemyslím na Blečka, tak se mi podaří téma udržet, co myslíte?




 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama